Stejně jako u většiny výrobků, liší se i zlaté prsteny svou kvalitou. Na trhu můžeme narazit jak na prsteny z (téměř) čistého zlata, tak na padělky prstenů, ve kterých je zlata minimum a nebo v nich není dokonce zlato žádné. Pro kontrolu kvality zlatých šperků a výrobků ze zlata obecně existuje jednoduchá kontrola ryzosti v podobě puncovní značky. V případě pochybností také existuje instituce nazvaná Puncovní úřad, kde si můžete nechat ryzost zlata zkontrolovat. Někteří zlatníci také poskytují kontrolu kvality zlata pomocí nejrůznějších nástrojů.
Základním znakem kvality šperků je místo nákupu. Pokud nakupujete v renomovaném internetovém obchodě, případně kamenné prodejně, je téměř jisté, že je obchodník registrován na Puncovním úřadě a kupované zlato bude požadované ryzosti. Jediné, čeho se můžete obávat je nákup nekvalitního šperku, například dutého. Mnohem větším rizikem je nákup šperku u různých pochybných prodejců, například v parcích nebo na parkovištích. Setkat se můžete s lidmi, kteří budou tvrdit, že peníze za zlatý šperk nutně potřebují pro léčbu své nevyléčitelné dcery a podobně. Nenechte se ale nachytat, většinou se jedná o podvodníky a spíše než zlatý prsten si koupíte jen levnou a bezcennou napodobeninu.
Kvalitu šperků totiž na rozdíl od ryzosti puncovní zákon kontrolovat neumožňuje. Pro základní orientaci o kvalitě zlata slouží vždy punc. Všechny šperky vyráběné v České republice jsou opatřeny státním puncem, který slouží jako důkaz ryzosti. Česká republika také uznává od vstupu do EU několik punců z dalších členských zemí, i u těchto šperků si můžete být jisti jejich ryzostí.
Ryzost zlata se udává jako zlomek hmotnosti zlata z celkové hmotnosti šperku. Například ryzost 986/1000 označuje tzv. dukátové zlato používané k ražbě mincí, ryzost 999/1000 se používá jen k ražbě těch nejkvalitnějších mincí a označuje se za ryzí zlato. U šperků se můžeme běžně setkat s ryzostí 750/1000, která označuje osmnácti karátové zlato (18kt), případně 585/1000 jako čtrnáctikarátové zlato (14kt).